sobota 17. listopadu 2012

Zeď a život za ní

Dnes, v den výročí 17. listopadu, jsem chtěla dětem vyprávět něco o tom, jaké to bylo žít v nesvobodě za železnou oponou. Holky nejdříve modelovaly z lega svou představu zdi.

Potom společnými silami postavily velikou, hrozivou zeď.

Povídaly jsme si o tom, jakou má zeď funkci. Sasanka začala "ochranou proti loupežníkům", ale postupně přišla i na další důvody budování zdí. Měla jsem připravené kartičky s hladovou a čínskou zdí, se zdí nářků, s berlínskou zdí a železnou oponou. O každé z nich jsme si něco pověděly.

 
Sasanka pak k sobě přiřazovala dvojice kartiček podle textu, Píšenka v mezidobí skládala písmenka.


Tím jsem si připravila půdu pro ústřední téma dne - nesvobodný život za železnou oponou. Listovaly jsme Sísovou knihou Zeď (grr, proč se mi foto tvrdošíjně staví na výšku???). Pro Sasanku to bylo těžké téma, mnoho věcí si nedokázala představit.
 
Mnohem snažší už to bylo s knížkou Magor dětem (díky za výpůjčku!) - docela dobře si dokázaly představit situaci tatínka ve vězení, který píše básničky a pohádky svým dvěma dcerkám, neboť vidět se mohou jen jednou ročně, a to na hodinu a za sklem.


Potom jsme si trochu odpočinuly při přiřazování obrázků z 80. let k jejich ekvivalentům ze současnosti.


Nejhalasnější smích vzbudil "starý iPad" - elektronická hra Jen počkej. Mami, jak jste na TOMHLE mohli něco hrát? tázala se zhrozeně Sasanka:-)


Několika videi a fotografiemi jsme si připomněli i dnešní výročí. Sasanka se ptala jako dítě zrozené ve svobodě: "Mami, a proč se ti studenti nechali mlátit? Proč se proti těm policajtům nespojili, nevytrhli jim obušky a nezmlátili je taky?"


2 komentáře: