Hostina pro Karla IV.

 

Děti jsou stále v zajetí Karla IV. Pobrukují si melodie z Noci na Karlštejně, Sasanka si hraje na Lamželezo, stále dokola maluje Karla a Elišku, ptá se, jestli ten nebo onen předmět v naší domácnosti už znal i Karel, zkrátka seznala jsem, že téma doby Karla IV. ještě nebylo pedagogicky zcela vyčerpáno:-) Napadlo mne proto vystrojit doma takovou hostinu, které mohl užívat i Karel. Informace jsem hledala na internetu a v publikacích Život ve středověku od Vlastimila Vondušky a Doba krále Karla IV. z nakladatelství Kartografie.

 

Nejprve jsme prostřeli stůl. V Karlových dobách už byly známy plátěné ubrousky, jídlo se jedlo lžící a nožem, vidlička se používala pouze na napichování masa. Talíře v té době nebyly, jedlo se z misek (samozřejmě hliněných, stříbrných nebo v případě krále zlatých, ovšem takové my doma ovšem nevedeme:-)). Už tenkrát platilo, že před jídlem si hodovníci myli ruce a při jídle pak nemluvili s plnými ústy.

 

Prvním chodem byla kyselá mléčná polévka s křepelčími vejci. Podával se k ní tmavý chléb (ve středověku se pekl do zásoby a nikdy nebyl čerstvý), světlý chléb se podával jen v kostele. K polévce se mohly jíst i placky z nekvašeného těsta. Karel by asi nad pouhým jedním předkrmem ohrnul nos, dožadoval by se možná i štiky v těstíčku, masové kaše nebo vepřových jater na rozmarýnu a špeku, ale přecejen nejsme králové, a tak byla naše hostina poněkud skromnější ;-)

 

Hlavní chod: Karlovo nejoblíbenější jídlo - jelení maso na červeném víně -  jsem nahradila srnčím. Obvykle by se podávala i spousta jiných mas od jiné divočiny přes  jehněčí a hovězí nebo králičí až po drůbež, u nás se však kromě srny nabízela už jen kuřecí prsíčka. V době Karla IV. se masa polévala omáčkami, my jsme vyrobili mrkvovou s červeným vínem, mohla to být ale i pepřová nebo houbová. Jako přílohu k masu jsme připravili jáhly, mohli jsme zvolit ale i hrachovou, ovesnou, pšeničnou nebo  čočkovou kaši. Koření, které se v Karlově době hojně používalo: jalovec, kmín, kopr, šalvěj, divoká cibule, česnek, dochucovalo se běžně i citrónem.

 

Detailní pohled: mrkvová omáčka, kuře, chléb, jáhly, srnčí na červeném víně.

 

Karel byl velkým milovníkem vína. Sasanka s Píšenkou samozřejmě pily jen ovocnou šťávu odpovídající barvy - v Karlově době se narozdíl od naší hostiny pilo ze štíhlých masivních sklenic, z kovových číší nebo z hliněných nádob.

 

Maso ze v karolinské době mohlo pojídat rukama, ale platilo, že se nesmělo dávat přímo do úst - nakládalo se tedy na chleba. Každou porci masa bylo možno uchopit pouze třemi prsty.

 

Karlovy dezerty - u nás se podávaly sýry, mandle, fíky, hrozny, slívy, perník, "syrný koláč", tj. tvarohová buchta (tu si Karel poléval medem) a varmuže - rozvařené ovoce s medem (v našem případě jahody a svařená jablka).

 

 

Děti byly překvapené, že Karel ještě neznal cukr (řepný cukr pochází až z 19. stol), Karel však také neměl za celý svůj poměrně dlouhý život ani jeden zubní kaz! Sladilo se pouze medem, a i ten byl považován za vzácnou a drahou pochoutku.

 

Co ještě za Karla neznali? 

- nejedly se husy ani kachny domácí

- rýži

- brambory

- těstoviny

- marmelády ani všelijaké konzervované pokrmy (zavařování je na světě teprve 200 let, vymyslel ho jakýsi kuchař v době napoleonských válek).

 

Která jídla už naopak nekonzumujeme my?

- žaludovou kaši

- kobylí mléko

- syrové ovčí mléko

- mouku z bukvic 

 

Tohle byla velice příjemná lekce domácí školy, více takových:-))))